144
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství
České socialistické republiky
ze dne 17. listopadu 1978
o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,
ve znění vyhlášky MLVH ČSR č. 185/1988 Sb.

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky, pokud jde o část šestou vyhlášky, v dohodě s Federálním cenovým úřadem, stanoví podle § 24 odst. 6 a § 30 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):

ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Veřejný vodovod je soubor objektů a zařízení k hromadnému zásobování obyvatelstvem vodou a ke krytí potřeby vody pro národní hospodářství.
(2) K souboru objektů a zařízení veřejného vodovodu patří:
a) veřejné vodovodní řady I. až III. kategorie^[1] uložené v kolektorech nebo technických chodbách^[2],
b) veřejné části vodovodních přípojek,
c) hydroforové stanice^[4] vybudované u vodního zdroje nebo u vodojemu jako samostatné objekty k zásobování obcí,
d) veřejné výtokové stojany,
e) hydranty.
(3) Za veřejný vodovod nebo jeho součást se nepovažují:
a) vodovody k samostatnému zásobování vodou jednotlivých závodů, objektů a zařízení a pro účely požární ochrany,
b) hydroforové stanice zásobující jednotlivé vyšší budovy nebo skupiny takových budov, popřípadě průmyslové nebo zemědělské závody a hydroforové stanice, které jsou součástí víceúčelových zařízení (energobloky apod.).

§ 2

(1) Veřejná kanalizace je soubor objektů a zařízení k odvádění, popřípadě i zneškodňování odpadních a srážkových vod z obcí a sídlišť.
(2) K souboru objektů a zařízení veřejné kanalizace patří:
a) veřejné stoky I. až III. kategorie^[1] a objekty na nich uložené v kolektorech nebo technických chodbách^[2],
b) veřejné části kanalizačních přípojek,
c) kanalizační přečerpací stanice^[5] vybudované 1. na stokové síti, 2. na veřejné části kanalizační přípojky,
d) ve zvláštních případech úchytné příkopy.
(3) Za veřejnou kanalizaci nebo její součást se nepovažují:
a) samostatné kanalizace k odvádění odpadních a srážkových vod z jednotlivých závodů, objektů a zařízení,
b) kanalizační přečerpací stanice umístěné na nemovitostech připojených na veřejnou kanalizaci, vybudované pro skupiny objektů, které pro odvádění odpadních vod vyžadují výstavbu vlastní stokové sítě, popřípadě vybudované pro jednotlivé nemovitosti.

§ 2a

(1) Vodovodní přípojka je potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodu do nemovitosti až těsně za vodoměr (hlavní vodoměr), popřípadě těsně před hlavní uzávěr vody pro nemovitost, není-li vodoměr osazený.
(2) Vodovodní přípojka z veřejného vodovodu je vodohospodářským dílem:
a) slouží-li k dodávání vody do výrobních objektů průmyslových nebo zemědělských,
b) zásobuje-li vodou skupinu objektů, pokud jejich zásobování vyžaduje výstavbu vlastního systému rozvodných řadů,
c) vede-li k objektům, pro než je vybudováno zařízení k zesilování tlaku vody (hydroforová stanice apod.),
d) je-li delší než 100 m a slouží-li k dodávce vody v denním průměrném množství větším než 0.5 l/sec.
(3) Kanalizační přípojka je potrubí, kterým se odvádějí odpadní vody z místa vyústění vnitřní kanalizace^[5a] až po zaústění do stokové sítě veřejné kanalizace.
(4) Přípojka k veřejné kanalizaci je vodohospodářským dílem:
a) slouží-li k vypouštění odpadních vod z výrobních objektů průmyslových nebo zemědělských,
b) odvádí-li odpadní vody ze skupiny objektů, pokud jejich odvádění vyžaduje výstavbu vlastní stokové sítě,
c) slouží-li k vypouštění odpadních vod, které k dodržení nejvyšší přípustné míry znečištění vyžadují předchozí čištění a mohou být vypouštěny do veřejné kanalizační sítě jen s povolením vodohospodářského orgánu,
d) je-li delší než 100 m a její světlost je větší než 20 cm.

§ 2b

(1) Vodovodní a kanalizační přípojka se dělí na veřejnou a domovní část. Domovní část přípojky je část, která je na propojené nemovitosti, pokud dále není stanoveno jinak.
(2) Za připojenou nemovitost se považuje objekt, ve kterém se hospodaří s vodou a k němu patřící pozemky, které s ním tvoří souvislý celek anebo které s tímto pozemkem účelově souvisí (dále jen "souvislý celek").^[5b]
(3) Veřejná část vodovodní nebo kanalizační přípojky se určuje podle těchto zásad:
a) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na vodovodní řad nebo uliční stoku (dále jen "rozváděcí potrubí") na veřejném prostranství,^[5c] je veřejnou částí přípojky ta část, která je uložena na tomto veřejném prostranství, až po místo, kde toto veřejné prostranství poprvé opouští,
b) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na jiném pozemku než veřejném prostranství a celá je na něm i uložena, je veřejnou částí přípojky její část v délce maximální 2 m rozváděcího potrubí,
c) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na jiném pozemku než veřejném prostranství a není na něm celá uložena, je veřejnou částí přípojky její část od rozváděcího potrubí po hranici připojené nemovitosti,
d) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na hranici veřejného prostranství a jiného než veřejného prostranství, určuje se veřejná část přípojky podle písmene a) až d) se může správce za účasti budoucího uživatele dohodnout na dělení přípojky jinak.
(4) Dělení přípojky určené nebo dohodnuté podle předchozího odstavce se nemění ani při změně charakteru pozemků.

ČÁST DRUHÁ
SPRÁVA VEŘEJNÝCH VODOVODŮ A VEŘEJNÝCH KANALIZACÍ

§ 3

Organizace, které vykonávají právo hospodaření s veřejnými vodovody, veřejnými kanalizacemi a jejich soustavami, (dále jen "správce") jsou povinny soustavně zabezpečovat potřebné kapacity veřejného vodovodu a veřejné kanalizace, jakož i vytvářet předpoklady a podmínky (např. včasnou údržbou) pro jejich hospodárný a bezporuchový provoz v souladu s technickými normami; dojde-li k poruše veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace, je správce povinen bez průtahů zajistit provedení jejich oprav.

§ 4

(1) Správce je povinen vyznačit podzemní vedení veřejného vodovodu a veřejné kanalizace podle skutečného provedení stavby^[6] graficky na mapách velkého měřítka^[7], a to polohu, výšku, jakož i jejich popis a jejich změny. K tomu poskytne^[8] investor stavby potřebné části dokumentace. 
(2) Správce je oprávněn umístit na budovách, plotech, ohradách, pozemcích apod. orientační označení (tabulky, tyče, apod.) a je povinen tato označení udržovat v řádném stavu a v souladu s technickými normami; při umisťování na pozemních komunikacích, popřípadě na pozemcích k nim patřících, je třeba souhlasu správce pozemní komunikace. Vlastník nebo organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem anebo uživatel, který má potřebné právo anebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů (dále jen "vlastník") nemovitosti nemá nárok na náhradu za toto omezení.

§ 5

(1) Správce je povinen na žádost projektanta nebo investora stavby (zařízení), s níž jsou spojeny zemní práce, poskytnout mu podklady a údaje o umístění podzemního potrubí veřejného vodovodu a veřejné kanalizace v prostoru staveniště, popřípadě jeho okolí, pokud by v něm mohlo dojít k poškození těchto potrubí zemními pracemi.
(2) V jednotlivých případech může správce na žádost projektanta nebo investora stavby (zařízení) za úplatu zakreslit směrově a výškově podzemní potrubí veřejného vodovodu a veřejné kanalizace do jeho dokumentace nebo je směrově a výškově vytyčit v terénu.
(3) Investor nových úprav terénu, u pozemních komunikací jen pokud jde o nové stavby, rekonstrukce a velké opravy, je povinen po dohodě se správcem provést neprodleně na svůj náklad přizpůsobení poklopů, vstupů do šachet, šoupátkových hrnců a jiných zařízení objektů veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace úrovni nově upraveného terénu, stavby nebo pozemní komunikace.

§ 6

(1) Bez souhlasu správce nelze na zařízeních veřejného vodovodu a veřejné kanalizace nic upravovat nebo měnit.
(2) Manipulovat se zařízením veřejného vodovodu a veřejné kanalizace mohou jen ti, kteří jsou k tomu správcem určeni.
(3) Přeložky veřejných vodovodních a kanalizačních zařízení mohou být provedeny jen na základě povolení vodohospodářského orgánu, popřípadě na základě povolení jiného příslušného orgánu státní správy.

§ 7

(1) Odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi do povrchových vod se uskutečňuje výústným objektem umístěným do svahu při dně koryta vodního toku. Správce je povinen udržovat výústný objekt podle podmínek stanovených vodohospodářským orgánem.
(2) Výústný objekt s uzávěry a odlehčovacími objekty musí být správcem zabezpečen proti manipulaci nepovolanými osobami.
(3) Uzávěry stokové sítě, které zabezpečují ochranu území před povodněmi, je správce povinen obsluhovat v době povodňové aktivity podle povodňových plánů, popřípadě podle pokynů povodňových orgánů.

§ 8

Správce je povinen
a) sledovat jakost a měřit množství odpadních vod vypouštěných z veřejné kanalizace do vod povrchových a dbát, aby nepřesáhly hodnoty stanovené v povolení vohodospodářského orgánu podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona,
b) pravidelně kontrolovat, zda za bezsrážkových průtoků nepřetéká z dešťových výústí odpadní voda přímo do recipientu, a zjištěné závady urychleně odstranit.

§ 9

Pracovníci pověření správcem jsou oprávněni vstupovat na nemovitost připojenou na veřejný vodovod nebo ne veřejnou kanalizaci za účelem zjištění a odstranění havarijních a jiných poruch na veřejném vodovodu nebo veřejné kanalizaci, zjištění stavu vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace, spotřeby vody, chodu vodoměru a kontrolního měření množství a jakosti
vypouštěných vod. Pokud je k tomu zapotřebí povolení podle zvláštních předpisů, je pověřený pracovník povinen se tímto
povolením prokázat vlastníku nemovitosti, připojené na veřejný vodovod nebo na veřejnou kanalizaci, který je oprávněn se těchto kontrol zúčastnit.

ČÁST TŘETÍ
PROVOZ VEŘEJNÝCH VODOVODŮ A VEŘEJNÝCH KANALIZACÍ A PODMÍNKY
PŘIPOJOVÁNÍ NA VEŘEJNÉ VODOVODY A VEŘEJNÉ KANALIZACE

§ 10

(1) Nemovitosti se připojí na veřejný vodovod, jsou-li vzdáleny maximálně 50 m od vybudovaného veřejného vodovodního řadu a umožňuje-li kapacita veřejného vodovodu připojení nemovitostí.
(2) Nemovitosti, ve kterých vznikají odpadní vody, připojí se na veřejnou kanalizaci, jsou-li vzdáleny maximálně 50 m od vybudované uliční stoky veřejné kanalizace a umožňuje-li připojení kapacita veřejné kanalizace a podmínky kanalizačního řádu^[9]. Není dovoleno zřizovat žumpy a vsakovací jímky na samostatné odstraňování odpadních vod z nemovitostí, které je možno připojit na veřejnou kanalizaci.
(3) Nemovitosti se připojují na veřejný vodovod vodovodní přípojkou a na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou. Pro každou připojovanou nemovitost se zásadně zřizuje samostatná vodovodní nebo kanalizační přípojka. Výjimečně se souhlasem správce lze zřídit jednu přípojku pro více nemovitostí, jsou-li pro to technické nebo ekonomické důvody, nebo více vodovodních nebo kanalizačních přípojek pro jednu nemovitost, jde-li o rozsáhlou nemovitost, o odběr vody v rozdílné ceně, o odběr pro požární účely apod.
(4) Jestliže veřejná kanalizace má oddílnou soustavu^[10], je třeba odpadní a srážkové vody z jednotlivých nemovitostí odvádět v oddílné soustavě.

§ 10a

(1) Investorem nově budované vodovodní anebo kanalizační přípojky je vlastník, který se na veřejný vodovod anebo veřejnou kanalizaci připojuje, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.^[11]
(2) Náklady vzniklé při opravě nebo rekonstrukci vodovodní anebo kanalizační přípojky se rozdělí podle skutečně vzniklých nákladů na veřejnou a domovní část přípojky mezi správce a vlastníka; pokud důvodem rekonstrukce je uskutečnění úprav vnitřního vodovodu anebo vnitřní kanalizace anebo pokud opravy a rekonstrukce jsou vyvolány nesprávným provozem vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace, hradí je celé vlastník.
(3) Vlastníci objektů určených k asanaci na základě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby jsou povinni zajistit odstranění vodovodní a kanalizační přípojky na svůj náklad, přičemž způsob jejího odstranění musí být dopředu dohodnut se správcem.

§ 10b

Správce je účastníkem řízení v řízení o vydání stavebního povolení vodovodní a kanalizační přípojky; přitom sleduje zda byly splněny podmínky, které uplatňoval ve svém vyjádření k předložené projektové dokumentaci. Je-li přípojka kolaudována, je správce povinen převzít její veřejnou část.

§ 10c

(1) Právo hospodaření k veřejné části vodovodní anebo kanalizační přípojky vybudované státní socialistickou organizací se převádí správci bezplatně.
(2) Při převodech veřejných částí vodovodních anebo kanalizačních přípojek vybudovaných jinými organizacemi než státními nebo občany se postupuje podle hospodářského zákoníku a občanského zákoníku.^11a) Součástí hospodářské smlouvy nebo písemné dohody o převodu je údaj o hodnotě převáděného majetku.

§ 11

(1) Investor domovní části vodovodní přípojky je povinen oznámit správci předpokládané množství vody, které bude odebíráno z veřejného vodovodu, a investor domovní části kanalizační přípojky je mu povinen oznámit údaje o množství a jakosti odpadních vod, které bude vypouštěno do veřejné kanalizace.
(2) Umístění vodovodní přípojky a vodoměru na její domovní části, popřípadě umístění kontrolní měrné šachty na domovní části kanalizační přípojky určí správce.
(3) Připojení vodovodní přípojky na veřejný vodovodní  řad nebo kanalizační přípojky na stoku veřejné kanalizace může provést správce nebo s jeho souhlasem stavební organizace.
(4) Část pozemku nad veřejnou částí vodovodní a kanalizační přípojky o šířce 1,5 m musí být upravena tak, aby bylo možno veřejnou část přípojky opravit, tato úprava se nevyžaduje na pozemcích komunikacích. Dále musí být zajištěn přístup k důležitým zařízením vodovodní a kanalizační sítě (např. k požárním hydrantům, hlavním uzávěrům apod.)

§ 12

(1) Na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci se může připojit jen nemovitost, na níž vybudovaný vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace odpovídá technickým normám ^[12].
(2) Před připojením nemovitosti na veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci musí být vnitřní vodovod a vnitřní kanalizace prohlédnuta a přezkoušena organizací oprávněnou k provádění stavebních prací. Zápis o přezkoušení a stavební výkres vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace předloží vlastník nemovitosti správci.
(3) K provedení úprav na vnitřním vodovodu, kterými se podstatně mění dosavadní podmínky odběru vody z veřejného vodovodu nebo podmínky vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do veřejné kanalizace, je třeba souhlasu správce.
(4) Odpojit nemovitost z veřejného vodovodu nebo z veřejné kanalizace může správce nebo s jeho souhlasem a podle jeho podmínek vlastník nemovitosti.

§ 14

(1) Vodoměrná šachta je součástí vnitřního vodovodu. Zřizuje ji na připojované nemovitosti její vlastník.
(2) Vodoměrná šachta musí být vybudována tak, aby byla chráněna proti vnikáni vody, plynů a nečistot, musí být odvodněna, větratelná a bezpečně přístupná.
(3) Podmínky pro vybudování vodoměrné šachty určí správce. Vyžaduje-li to řádný a bezpečný provoz veřejného vodovodu, může správce požadovat od vlastníka nemovitosti zřízení, přestavbu, popřípadě zrušení vodoměrné šachty, i když se neruší vodovodní přípojka.

§ 15

Kanalizační přečerpávací stanice, které nejsou součástí veřejné kanalizace, lze zřídit a připojit na veřejnou kanalizaci kanalizační přípojkou jen se souhlasem správce a podle jeho podmínek.

ČÁST ČTVRTÁ
VŠEOBECNÉ PODMÍNKY DODÁVKY VODY Z VEŘEJNÝCH VODOVODŮ

§ 16

(1) Správce, který dodává vodu z veřejného vodovodu (dále jen "dodavatel"), zabezpečuje dodávku vody v souhlasu s podmínkami pro připojení nemovitosti na veřejný vodovod, stanovenými touto vyhláškou a technickými normami.
(2) Vlastník nemovitosti, pro niž se dodává voda z veřejného vodovodu (dále jen "odběratel") může odebírat vodu do sjednané výše, a není-li výše odběru sjednána podle skutečné potřeby; přitom musí dbát předpisů a opatření vydaných k zajištění správné funkce vnitřního vodovodu a jeho součástí a a řídit se pokyny dodavatele.
(3) Nedodrží-li odběratel podmínky odběru, je dodavatel oprávněn v případech uvedených v § 24 odst. 1 písm. d) až j) omezit nebo přerušit dodávku vody.
(4) Dodavatel není povinen splnit požadavky odběratele na dobu dodávky, množství, tlaku, odlišné kvality vody, které přesahují možnosti dodávky vody stávajícími zařízeními veřejného vodovodu. Splnění těchto požadavků si zajišťuje odběratel vlastním nákladem a vlastním zařízením po schválení dodavatele.

§ 17

Odběr vody z veřejného vodovodu měří dodavatel vodoměrem, přivádí-li se voda z veřejného vodovodního řadu do nemovitosti vodovodní přípojkou. Rozsah vody odebrané pro různé účely, za které se úplata platí podle různých sazeb, se měří pro každou úplatu zvláštním vodoměrem, který si zajišťuje odběratel; nelze-li takové měření provádět, zjišťuje se množství podle ročních směrných čísel spotřeby vody uvedených v příloze k této vyhlášce. Rozhodne-li se dodavatel osadit na vodovodní přípojku, z níž se dosud odběr vody neměřil, vodoměr, je odběratel povinen provést podle jeho pokynů a technických norem potřebné úpravy vnitřního vodovodu.

§ 18

(1) Odběr vody z hydrantů, s výjimkou odběru pro požární potřeby, který požární útvar dodatečně ohlásí, se měří podle podmínek dodavatele; v případech, kdy dodavatel umožní krátkodobé odběry vody pro provozní účely, měří se odběr vody vodoměrem na hydrantovém nástavci.
(2) Odběr vody z veřejných výtokových stojanů, zřizovaných výjimečně v případech, kdy není účelné zřizovat vodovodní přípojky k jednotlivým nemovitostem, se měří vodoměrem nebo se jeho výše určí podle ročních směrných čísel spotřeby vody.

§ 19

Podle ročních směrných čísel spotřeby vody ses určí výše odběru vody ve všech případech, kde není osazen vodoměr.

§ 20

(1) Vodoměr je ve správě dodavatele, který provádí jeho osazení (montáž), údržbu a může jej kdykoliv na svůj náklad vyměnit.
(2) Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních předpisů^[14]. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů vodoměru, je oprávněn požádat dodavatele o přezkoušení vodoměru. Dodavatel je povinen do 30 dnů ode dne doručení oznámení odběratele zajistit zkoušku vodoměru, která se provede podle technické normy^[15]. Výsledek oznámí dodavatel neprodleně odběrateli.
(3) Zjistí-li se při zkoušce vodoměru vyžádané odběratelem, že
a) vodoměr je vadný, anebo že jeho údaje se odchylují od skutečnosti více, než připouští technická normy^[15], uhradí ten, jemuž byla odchylka k prospěchu, druhé straně finanční rozdíl, a to ode dne posledního poruchou neovlivněného odečtu; náklady na přezkoušení a výměnu vodoměru hradí dodavatel,
b) jeho údaje se neodchylují od skutečné hodnoty více, než připouští technická normy^[15], hradí odběratel náklady spojené s přezkoušením.
(4) Žádost o přezkoušení vodoměru nezbavuje odběratele povinnosti zaplatit ve stanovené lhůtě úplaty. Nelze-li přesně zjistit výši odběru vody za dobu poruchy vodoměru, vypočte se podle odběru ve stejném období minulého roku. Jde-li o nový odběr nebo změnu v odběrových poměrech, určí se výše tohoto odběru podle ročních směrných čísel spotřeby vody.

§ 21

(1) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr^[16] (např. pro ubytovnu,
prodejnu, výrobnu apod. umístěnou v obytném domě); osazení tohoto vodoměru oznámí dodavateli.
(2) Osadí-li podružný vodoměr u odběratele dodavatel, je tento vodoměr ve správě dodavatele a může být z důvodů provozu veřejného vodovodu kdykoliv odběrateli vyměněn nebo odebrán na náklad dodavatele.
(3) výše odběru vody pro nemovitost se určuje podle odpočtu na vodoměru.

§ 22

(1) Odběratel je povinen umožnit dodavateli přístup k vodoměru a hlavnímu uzávěru vody, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit dodavateli závady v měření, jakož i poruchy vnitřního vodovodu.
(2) Odběratel je povinen neprodleně odstranit překážky, které znemožňují odečítání na hlavním vodoměru, zejména neodkladně provést opatření proti zaplavení prostoru, v němž je vodoměr umístěn.

§ 23

(1) Dodávka vody je splněna přechodem vody ze zařízení veřejného vodovodu do zařízení odběratele.
(2) Při dodávání vody vodovodními přípojkami je dávka splněna
a) průtokem vody hlavním vodoměrem, je-li osazen,
b) průtokem vody v místě, kde veřejná část přípojky přechází v domovní část přípojky.
(3) Pokud není dohodnuto mezi dodavatelem a odběratelem jinak, platí, že je sjednána dodávka vody jakosti pitné vody^[17].
(4) Odběratel je povinen zajistit u podružně připojených uživatelů zachovávání všech předpisů týkajících se odběrů a hospodaření vodou z veřejných vodovodů.

§ 24

(1) Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku vody z veřejného vodovodu
a) Při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací,
b) z důvodů způsobených živelními pohromami (např. povodní, sesutím půdy, bouří, požárem apod.),
c) při havárii na vodovodní síti nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, je-li nebezpečí z prodlení,
d) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení nebo způsob odběru předpisům tou měrou, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob nebo majetek, popřípadě způsobit mimořádný pokles nebo kolísání tlaku vody u jiných odběratelů.
e) zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k měřícím přístrojům,
f) bylo-li u odběratele zjištěno připojení vodovodní přípojky bez souhlasu dodavatele,
g) neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem závady na vnitřním vodovodu nebo závady ovlivňující měření nebo neučinil-li opatření k ochraně vodoměru a hlavního uzávěru vody,
h) přenechá-li odběratel vodu bez souhlasu dodavatele dalšímu uživateli,
i) odebírá-li odběratel větší než sjednané množství vody, je-li množství vody sjednáno,
j) nezaplatil-li odběratel úplaty za odběr vody po dvě po sobě jdoucí zúčtovací období ani v dodatečně přiměřené lhůtě,
k) při omezování nebo jiné úpravě zásobování pitnou vodou vodohospodářským orgánem ^[18].
(2) Dodavatel je povinen omezení nebo přerušení dodávky vody oznámit vhodným způsobem odběrateli, a to alespoň 15 dnů předem s výjimkou přerušení dodávky vody z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d), kdy učiní oznámení nejpozději do 24 hodin od vzniku k důvodu k omezení nebo přerušení dodávky vody.
(3) Po odstranění závad nebo příčin, pro které dodávka byla omezena nebo přerušena, je dodavatel povinen dodávku vody
obnovit.
(4) Dodavatel je povinen přerušit dodávku vody, požádá-li o to odběratel z důvodů odstranění závad na domovní části vodovodní přípojky.

§ 25

(1) Při odběrech vody z veřejného vodovodu uskutečněných:
a) bez smlouvy s dodavatelem,
b) v rozporu se smlouvou, k nimž dojde
1. odebírá-li odběratel vodu k jiným účelům nebo ve větším množství, než bylo sjednáno,
2. provedl-li odběratel taková opatření, aby vodoměr buď odběr nezaznamenával, nebo jej zaznamenával nesprávně ke škodě dodavatele, užívá-li vědomě nesprávně upraveného vodoměru anebo jestliže vodoměr poškodil, poškodil jeho plombu nebo neohlásil jeho nahodilé poškození do tří dnů po tom, kdy je zjistil, a dále vodoměru používal,
3. použitím požárního obtoku vodoměru ^[19] k jiným účelům než požárním, účtují se tyto odběry vody ve výši úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů za množství odebrané vody zjištěné technickým propočtem, přičemž se vychází ze světlosti potrubí, z prokázané nebo předpokládané doby odběru vody a účelu, k němuž bylo vody použito.
(2) K částkám za odběr takto stanoveným se připočtou náklady spojené se zjišťováním případů odběrů uvedených v odstavci 1, nejméně však 50 Kč.

§ 26

(1) V případech uvedených v § 24 odst. 1 písm. a) až c), které brání dodávkám vody, má dodavatel povinnost náhradního plnění (např. dovážením pitné vody v cisternách), a to v rozsahu nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou v dosažitelné vzdálenosti a v cenách pro fakturovaní úplaty spojené s dodáváním vody z veřejných vodovodů.
(2) Po dobu nouzového zásobování vodou nelze odběr vody fakturovat ve výši směrných čísel spotřeby vody; odběrateli se fakturuje pouze množství vody skutečně dodané při náhradním plnění. Toto množství je dodavatel oprávněn rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém odebírali vodu ve stejném období minulého roku.
(3) Odběratel spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního plnění dodávky vody.

§ 27

(1) Dodavatel neodpovídá za škody vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodu pro poruchu na vodovodu nebo na veřejné části vodovodní přípojky nebo při přerušení dodávky elektrické energie pro čerpací stanice, popřípadě při nedostatku pitné vody, či pro některý další důvod, kdy je dodavatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit. 
(2) Dojde-li k poruše zařízení veřejného vodovodu, je dodavatel povinen zabezpečit provedení opravy; stejnou povinnost má odběratel při poruše svých zařízení (vnitřní vodovod, domovní část přípojky).
(3) Odběratel nesmí přímo spojovat vnitřní vodovod připojený na veřejnou vodovodní síť s potrubím zásobovaným z jiného zdroje (např. z vlastního hydroforu, zásobní nádrže apod.) a přívod vody přes spotřebič spojovat s potrubím jímž se odvádí odpadní vody. K propojení uvnitř rozvodného potrubí přivádějícího vodu z různých přípojek je třeba souhlasu dodavatele. Odběratel je povinen i v ostatních případech dodržovat technické normy^[20].

ČÁST PÁTÁ
VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD VEŘEJNÝMI
KANALIZACEMI

§ 28

(1) Veřejnou kanalizací mohou být odváděny jen vody v jakosti a množství podle podmínek kanalizačního řádu, popřípadě podle povolení vydaného vodohospodářským orgánem^[21].
(2) Vlastník nemovitosti, popřípadě její části a zařízení, v nichž vznikají odpadní vody (dále jen "odběratel"), může je připojit na veřejnou kanalizaci pouze kanalizační přípojkou.
(3) Jestliže kanalizační přípojka je vodohospodářským dílem, musí mít šachtu na kontrolní měření množství odpadní vody a odběr jejích vzorků. Šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná.
(4) Správce, který odvádí odpadní vodu veřejnou kanalizací (dále jen "dodavatel"), je povinen kontrolovat měření množství a jakosti předčištěných odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, aby odpovídaly hodnotám kanalizačního řádu.

§ 29

(1) Odpadní vodu vypouštěnou do veřejné kanalizace a jí odváděnou měří odběratel svými měřícími zařízeními, dohodnutými s dodavatelem z pravidla v místě, kde odpadní vody vypouštěné z nemovitostí přechází za zařízení odběratele do zařízení dodavatele, je-li to technicky možné. Měřící zařízení může být také umístěno v nejbližší šachtě veřejné stoky nebo v měrném profilu, popřípadě v jiném místě, na kterém se dodavatel s odběratelem dohodnou.
(2) Stálá měřící zařízení musí být ověřena a udržována ve stavu schopném provozu. Druh měřícího zařízení a jeho velikost musí odpovídat průtoku, jakosti vypouštěné vody a způsobu jejího odtoku podle technické normy^[22].
(3) Jestliže dodavatel má pochybnosti o správnosti měření, požádá písemně odběratele o přezkoušení měřícího zařízení. Odběratel je povinen do 30 dnů od doručení žádosti zajistit zkoušku měřícího zařízení; zjistí-li se zkouškou že měřící zařízení je vadné, je odběratel povinen je vyměnit za správné.
(4) Zkouška měřícího zařízení se provádí podle zvláštních předpisů^[14]. Zjistí-li se zkouškou, že údaje měřícího zařízení se
a) neodchylují od skutečnosti více, než připouštějí technické podmínky měřícího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem hradí náklady spojené se zkouškou dodavatel,
b) odchylují od skutečných hodnot více, než připouštějí technické podmínky měřícího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, provede se majetkoprávní vypořádání vzniklých rozdílů úplat za odvádění odpadních vod; náklady na přezkoušení a výměnu měřícího zařízení hradí odběratel.

§ 30

(1) Pokud není množství vypouštěné vody měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští do veřejné kanalizace takové množství vody, které podle zajištění na vodoměru nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral připočtením množství vody získané z jiných zdrojů .
(2) Jestliže odběratel vodu odebranou z veřejného vodovodu zčásti spotřebuje a nevypouští ji do veřejné kanalizace (např. pivovary, sodovkárny, zahradnictví a jiné podniky), zjistí se množství vypouštěné vody odborným výpočtem podle výkazů a technických propočtů předložených odběratelem a prověřených dodavatelem, pokud se nedohodl předem dodavatel s odběratelem jinak.
(3) Vypouští-li odběratel do veřejné kanalizace vodu z jiných zdrojů než z veřejného vodovodu (např. z vlastních studní, z vodních toků aj.) a není-li možno zjistit vypouštěné množství vody vždy měřením nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody, zjistí dodavatel množství vypouštěné vody odborným výpočtem, popřípadě zjištěním na místě samém. Odběratel je povinen za tím účelem předložit dodavateli požadované technické propočty a ukazatele.
(4) V případě havárie vnitřního vodovodu, která způsobí únik vody mimo veřejnou kanalizaci, poskytne dodavatel odběrateli dobropis za množství vody zjištěné na základě kontrolního odečtu spotřeby vody, provedeného po odstranění havárie. Odběratel však musí prokázat a technicky zdůvodnit únik a množství neodvedené kanalizací.
(5) Nelze-li přesně zjistit množství vypouštěné vody za dobu poruchy měřicího zařízení, určí se toto množství odborným výpočtem.

§ 31

Odvádění vod veřejnou kanalizací je splněno okamžikem přechodu vypouštěné vody ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele , tj. v místě, kde domovní část kanalizační přípojky přechází v její veřejnou část³⁾.

§ 32

(1) Odběratel může vypouštět do veřejné kanalizace odpadní a srážkové vody za podmínek kanalizačního řádu podle skutečné potřeby, pokud není omezen výší povoleného množství při dodržování mezní hodnoty jejich znečištění stanovené kanalizačním řádem nebo povolením vodohospodářského orgánu podle § 24 odst. 3 vodního zákona.
(2) V místech, kde je vybudována veřejná kanalizace, avšak není vybudován veřejný vodovod, je odběratel povinen dohodnout se s dodavatelem o odvádění odpadních vod a o způsobu jejich měření.

§ 33

(1) Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací
a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací, projednaných s odběratelem alespoň 40 dnů předem,
b) z důvodů způsobených živelními pohromami (např. povodní, sesutím půdy, bouří, požárem apod.),
c) při havárii v provozu kanalizační sítě, bránicí odvádění vod, nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, je-li nebezpečí z prodlení,
d) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení předpisům tou měrou, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob a majetku,
e) zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k zařízením vnitřní kanalizace a jejich kontrole,
f) bylo-li u odběratele zjištěno vypouštění odpadních vod
1. bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu²¹⁾,
2. které je v rozporu s povolením vodohospodářského orgánu²¹⁾,
3. které je v rozporu s kanalizačním řádem^[23],
g) bylo-li u odběratele zjištěno připojení kanalizační přípojky bez souhlasu dodavatele,
h) neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem závady na vnitřní kanalizaci.
(2) Omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je dodavatel povinen s výjimkou případů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c) a d) oznámit způsobem v místě obvyklým 15 dnů předem. V případech uvedených v odstavci 1 písem. b), c) a d) dodavatel oznámí odběrateli omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod dodatečně, nejpozději do 24 hodin od vzniku důvodu pro omezení nebo přerušení.
(3) Odvádění odpadních vod, které bylo omezeno nebo přerušeno, je dodavatel povinen obnovit po odstranění závad, pro které bylo odvádění odpadních vod omezeno nebo přerušeno.

§ 34

(1) Při vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace,
a) bez smlouvy s dodavatelem.
b) které je v rozporu se smlouvou,
1. vypouští-li odběratel odpadní vody v jiném množství nebo v jiné jakosti, než bylo sjednáno,
2. provedl-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení vypouštěné vody nezaznamenávalo nebo je zaznamenávalo nesprávně ke škodě dodavatele, užívá-li odběratel vědomě nesprávně upraveného zařízení anebo jestliže měrné zařízení poškodil nebo neohlásil jeho poškození do tří dnů od dne, kdy poškození zjistil, zjišťuje se množství vypouštěné odpadní vody technickým propočtem, přičemž se vychází ze zdrojů vody, světlosti potrubí a z prokázané nebo předpokládané doby vypouštění.
(2) K částkám účtovaným za takto stanovené množství vypouštěných odpadních vod se připočtou náklady spojené se
zjišťováním případů uvedených v odstavci 1, nejméně však částka 50 Kčs.

§ 35

(1) Dodavatel neodpovídá odběrateli za škody vzniklé poruchou na veřejné kanalizaci, popřípadě na veřejné části kanalizační přípojky nebo za škody, k nimž došlo omezením nebo přerušením odvádění odpadních vod podle ustanovení § 33 této vyhlášky.
(2) Odběratel je povinen udržovat domovní část kanalizační přípojky, vnitřní kanalizaci a ostatní zařízení sloužící k odvádění a měření odpadních vod, které jsou v jeho správě, ve stavu schopném provozu, přičemž je povinen dodržovat ustanovení technických norem^[24]; dojde-li k zanesení kanalizační přípojky provozem vnitřní kanalizace, které brání odtoku odpadních vod, je dodavatel povinen na náklady odběratele závadu odstranit.
(3) Po dobu, po kterou pro poruchu veřejné kanalizace nelze vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace a odvádět je jí, nesmí dodavatel fakturovat úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací včetně jejich případného vyčištění.

§ 36

(1) Dojde-li k poruše veřejné kanalizace živelní pohromou, havárií na kanalizační síti, kanalizačních objektech nebo při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací na nich, které brání odvádění odpadních a srážkových vod, je dodavatel povinen zajistit náhradní odvádění odpadních vod (např. provizorním přečerpáním odpadních vod, omezením dodávky vody a zřízením obtoku), a to v cenách pro fakturování úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací.
(2) Po dobu náhradního odvádění odpadních vod se odběrateli fakturuje pouze množství skutečně odváděné odpadní vody. Dodavatel je oprávněn toto množství rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém vypouštěli odpadní vody ve stejném období minulého roku.
(3) Odběratel v případech vyžadujících náhradní plnění spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního odvádění odpadních vod.

ČÁST ŠESTÁ
ÚPLATY SPOJENÉ S DODÁVÁNÍ VODY Z VEŘEJNÝCH VODOVODŮ A S ODVÁDĚNÍM
ODPADNÍCH VOD VEŘEJNÝMI KANALIZACEMI VČETNĚ JEJICH PŘÍPADNÉHO
VYČIŠTĚNÍ

§ 37

(1) Odběratel je povinen platit dodavateli úplatu za dodání pitné nebo užitkové vody z veřejných vodovodů pro nemovitost k jakémukoliv účelu (dále jen "vodné") a za odvádění, popřípadě zneškodnění odpadních a srážkových vod veřejnou kanalizací (dále jen "stočné"); tato úplata se však nevztahuje na odvádění srážkových vod za kanalizačního systému veřejné komunikace.
(2) Způsob výpočtu vodného se stanoví součinem odebraného množství vody změřeného vodoměrem, a není-li vodoměr osazen, podle ročních směrných čísel spotřeby vody a cena za 1 m³. Ceny se určují podle stanoveného předpisu^[25].
(3) Způsob výpočtu stočného se stanoví součinem měřeného nebo podle 30 předpokládaného množství odpadní vody vypouštěné kanalizační přípojkou do veřejné kanalizace a ceny za 1 m³ vypouštěné vody, stanovené cenovým předpisem^[25].
(4) Za vodu odebranou z veřejných výrokových stojanů, pokud se neměří vodoměrem, platí odběratel vodné vypočtené podle ročních směrných čísel spotřeby vody, snížené o 50 %, je-li stojan vzdálen do 100 m od nemovitosti odběratele.
(5) Vypouští-li se z nemovitosti do veřejné kanalizace pouze srážková voda, stanoví se stočné ve výši 30 % stočného za množství vody dodané z veřejného vodovodu, předpokládané pro případ, že by do nemovitosti byla zavedena voda z veřejného vodovodu. Je-li nemovitost napojena na veřejný vodovod, stanoví se stočné v plné výši.
(6) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany za vodu odebranou z veřejného vodovodu a vypouštěnou do veřejné kanalizace v souvislosti s výkonem požární ochrany a cvičením s hasicími přístroji.

§ 38

(1) Pokud pro některé druhy spotřeby vody není v příloze k této vyhlášce uvedeno roční směrné číslo spotřeby vody, vypočte se spotřeba vody pro placení vodního paušálem samostatné podle ukazatelů, jako vybavenost objektu, délka pracovní nebo provozní doby, technologie výroby apod.
(2) Má-li být odběrateli účtováno vodné a stočné podle různých cen za 1 m³, je odběratel povinen dodavateli každoročně písemně nejpozději do 20. prosince oznámit rozdělení odebrané vody podle těchto cen. Nového oznámení není třeba, jestliže proti údajům sděleným odběratelem v posledním oznámení nedošlo ke změnám. Odběratel je povinen bez zbytečného odkladu oznámit též každou podstatnou změnu v rozdělení odběru vody podle cen (sazeb), k níž dojde během roku. Dodavatel přihlíží k oznámené změně při první fakturaci vodního a stočného po oznámení; je oprávněn oznámení přezkoušet a při fakturaci vycházet z výsledků přezkoušení.

ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 39

(1) Dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi se fakturují a platí podle zvláštního předpisu^[26].
(2) Voda odebraná dodavatelem z jiného veřejného vodovodu nebo odpadní voda převedená z jiné veřejné kanalizace se hradí správcům těchto zařízení ve výši nákladů potřebných k výrobě (čištění), rozvodu a provozu zařízení, z nichž se voda odebírá nebo převádí, a to v přímé závislosti na množství jednotek odebrané nebo odváděné vody.
(3) Je-li odpadní vody odběratelem dovážena přímo do čistírny odpadních vod (např. v cisternách) a je pouze čištěna, bude dodavatel účtovat odběrateli jen skutečné náklady spojené s čištěním odpadních vod.

§ 40

(1) Vztahy vzniklé mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací se dále řídí občanským zákoníkem, je-li odběratelem občan nebo organizace jiná než socialistická.
(2) Jestliže odběratelem je socialistická organizace, pro vztahy vzniklé mezi dodavatelem a odběratelem dodáváním vody z veřejného vodovodu a odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací neplatí ustanovení § 3, § 16 odst. 3 a 4, § 23, 24, 25, 26 a 27 odst. 1 a 2, § 30 odst. 1, 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 2, § 33 až 35 a § 39. Tyto vztahy se řídí hospodářským zákoníkem a základními podmínkami dodávky vody z veřejných vodovodů a odvádění vod veřejnými kanalizacemi^[27].

§ 40a

(1) Organizace i občané jsou povinni uspořádat vztahy vyplývající z vlastnictví nebo práva hospodaření k vodovodním a kanalizačním přípojkám v souladu s touto vyhláškou do 31. prosince 1990.
(2) Organizace i občané jsou povinni při předání veřejné části přípojky odevzdat správci jedno vyhotovení dokumentace skutečného provedení přípojky s vyznačením její veřejné a domovní části na snímku pozemkové mapy.
(3) Pokud nebyla odevzdána dokumentace podle předchozího odstavce nebo pokud není přípojka ve stavu schopném provozu, nebo neodpovídá technickým normám, je správce oprávněn převzetí přípojky odmítnout.
(4) Do doby předání veřejným částí vodovodních a kanalizačních přípojek jsou povinni dosavadní vlastníci zajišťovat jejich řádnou údržbu a provoz.

§ 41

Zrušují se:
1. vyhláška č. 58/1954 Ú.l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 74/1960 Sb., vládního nařízení č. 99/1966 Sb. a vyhlášky č. 141/1969 Sb.,
2. směrnice č. 112/1955 Ú.l. k provedení vyhlášky č. 58/1954 Ú.l., o úplatách za dodávku vody z veřejných vodovodů a vodáren a za dovádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi, ve znění vyhlášky č. 141/1969 Sb.,
3. směrnice o správě, provozu, údržbě, plánování a financování skupinových vodovodů čj. 762-52 637/1961 ze dne 4.9.1961 (Věstník MZLVH 1961, poř. č. 95), jejichž další platnost byla oznámena v částce 31/1966 Sb.

§ 41a

Zrušovací ustanovení účinná od nabytí účinnosti vyhlášky MLHV č. 185/1988 Sb..
Zrušují se:
1. Vyhláška MLVH ČSR č. 29/1975 Sb., o vodovodních a kanalizačních přípojkách, které se považují za vodohospodářská díla.
2. Vyhláška MLVH ČSR č. 49/1975 Sb., o postupu vodohospodářských orgánů při uvádění dosavadního nakládání s vodami do souladu s vodním zákonem a o postupu při vydávání povolení k vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do veřejných kanalizací.

§ 42

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1979

[1] ČSN 73 6005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení.
[2] ČSN 73 7505 - Kolektory pro sdružené trasy městských podzemních vedení.
[3] Směrnice č. 129/1957 Ú.l., o způsobu plánování, financování, projektování a provádění vodovodních a kanalizačních přípojek.
[4] Hydroforová stanice je čerpací zařízení místního významu zabezpečující automatickou dodávku vody v potřebném tlaku tlakovou nádobou. ON 73 6521 - Názvosloví vodárenství.
[5] Kanalizační přečerpací stanice je čerpací zařízení místního významu k přečerpání odpadních vod z nemovitostí do výše
uložených stokových sítí veřejné kanalizace.
[6] § 69 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, § 43 vyhlášky č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací a § 4 odst. 3 vyhlášky č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
[7] ČSN 73 0402 - Názvosloví mapování.
[8] Poskytnutím se rozumí umožnění nahlédnout do souborného zpracování geodetických prací tvořících součást dokumentaci skutečného provedení celé stavby nebo do dokladů dodavatele, zapůjčení těchto elaborátů, odevzdání kopií a výpisů nebo převedení jejich originálů k archivování. Investor před skartací odevzdá správci měřičské záznamy a náčrty k provedeným pracím. Je-li vyhotovena technická mapa města, správce na jejích otiscích vyznačuje podzemní vedení veřejného vodovodu a veřejné kanalizace a k žádosti pořizovatele této mapy mu poskytne podklady pro její údržbu.
[9] § 24 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). Směrnice ministerstva lesního ha vodního hospodářství ČSR ze dne 30. 5. 1975 čj. 13 123/806/OSS/75 pro vypracování návrhů kanalizačních řádů - publikovány ve Věstníku MLVH ČSR, částka 8/1975 - reg. částka 16/75 Sb.
[10] Oddílná soustava je stoková soustava, která odvádí jednotlivé druhy nebo skupiny odpadních vod odděleně (ON 73 6522 - Názvosloví kanalizace, čl. 14).
[11] Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČR, ministerstva financí SSR a Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční,úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domů v osobním vlastnictví. Výnos federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČR, ministerstva financí SSR č. 38 ze dne 12.12.1987 o financování bytové výstavby a výstavby technického a občanského vybavení, reg. v částce 26/1987 Sb.
[11a] § 349 a 350 občanského zákoníku. § 407 občanského zákoníku. § 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.
[12] ČSN 73 6660 - Vnitřní vodovody. ČSN 73 6760 - Vnitřní kanalizace.
[13] § 139 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon).
[14] Vyhláška č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhláška č. 102/1967 Sb.
[15] ČSN 25 7801 - Vodoměry - Všeobecná ustanovení.
[16] Podružný vodoměr je vodoměr, osazený za hlavním vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu, měřící část množství vody dodávané odběrateli. Slouží k určení množství vody odebírané jednotlivými spotřebiteli.
[17] ČSN 83 0611 - Pitná voda
[18] § 30 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
[19] ČSN 73 6622 - Požární vodovody (čl. 69).
[20] ČSN 73 6660 - Vnitřní vodovody.
[21] § 24 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
[22] ČSN 83 0604 - Kontrola odpadních vod.
[23] Kanalizační řád vypracovaný podle směrnic MLVH ČSR ze dne 30. května 1975 čj. 13 123/806/OSS/75 pro vypracování návrhů kanalizačních řádů a schválený vodohospodářským orgánem.
[24] ČSN 73 6760 - Vnitřní kanalizace, ČSN 73 6701 - Stokové sítě a kanalizační přípojky a ČSN 83 0604 - Kontrola odpadních vod.
[25] § 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). Ceník velkoobchodních a maloobchodních cen - obor 795, evid. č. VC-MC-17/9, vydaný ministerstvy lesního a vodního hospodářství ČSR a SSR po projednání s Českým cenovým úřadem (čj. 22/2229/74 z 30. 9. 1974), Slovenským cenovým úřadem (čj. 572/12/74 z 3. 10. 1974), se souhlasem Federálního cenového úřadu (čj. 10 067/1976 z 22. 6. 1976) - Cenový věstník, částka 28/1976, příloha k pokynu FCÚ č. 42 z 25. 6. 1976. Do ceníku lze nahlédnout u krajských podniků vodovodů a kanalizací a jejich odštěpných závodů.
[26] Vyhláška č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.
[27] § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.).

Příloha k vyhlášce č. 144/1978 Sb.

	Roční směrná čísla spotřeby vody
Položka	Druh spotřeby vody	Roční č., směrné č.,  popř. jiný ukazatel spotř. vody
	I. BYTOVÝ FOND
	byty	na 1 obyvatele bytu
1.	v domech pouze s výtoky	16 m3
2.	v domech pouze s výtoky a společnými WC (pavlačový typ)	25 m3
3.	je-li v bytě výtok a WC (bez koupelny, sprchového nebo vanového koutu)	31 m3
4.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s kamny na pevná paliva	41 m3
5.	je-li v bytě výtok, WC a koupelna (sprchový nebo vanový kout) s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem	46 m3
6.	je-li v bytě výtok,WC a koupelna (sprchovýnebo vanový kout) s centrální přípravou teplé vody	56 m3
7.	rekreační chaty	na 1 obyvatele rekreační chaty
		spotřeba se vypočte jako u položek 1 až 6 s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku užívána
	II. VEŘEJNÉ BUDOVY
	(kancelářské budovy, školy, mateřské školy, družiny mládeže, internáty, učňovské domovy, studentské koleje) kancelářské budovy	na 1 pracovníka
8.	v budově pouze s výtoky a WC	14 m3
9.	v budově s umyvadly, WC a s centrální přípravou teplé vody nebo průtokovými ohřívači, popř. bojlery	20 m3
	školy	na 1 osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů
10.	v budově pouze s výtoky	4 m3
11.	v budově pouze s výtoky a WC	6 m3
	mateřské školy s denním provozem	na 1 osobu (učitele, pracovníka, dítě)
12.	v objektech pouze s výtoky a WC	8 m3
13.	v objektech s WC, kuchyní a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	16 m3
14.	družiny mládeže (pouze s výtoky a WC)	na 1 osobu včetně pracovníků
		4 m3
	internáty, učňovské domovy, studentské koleje	na 1 osobu včetně pracovníků
15.	v budovách s umyvadly, WC a umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování	20 m3
16.	v budovách s umyvadly, WC, umývárnou s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování a kuchyní	32 m3
	ve veřejných budovách, kde jsou byty,	připočte se roční směrné číslo podle vybavení bytu
	III. HOTELY A UBYTOVNY
	hotely s restaurací	na 1 lůžko
17.	v budovách, kde většina pokojů je vybavena WC a koupelnami (sprchami)	360 m3
18.	v budovách, kde většina pokojů je bez koupelen (sprch) nebo WC	180 m3
19.	v budovách, kde jsou pokoje bez koupelen (sprch) a WC	60 m3
		na 1 lůžko
20.	hotely bez restaurace (WC a koupelny - sprchy jsou na chodbě společné)	36 m3
	ubytovny (umyvadla, WC, bez koupelen či sprch)	na 1 lůžko
21.	do 5 hostinských pokojů	18 m3
22.	do 20 hostinských pokojů	24 m3
23.	nad 20 hostinských pokojů	30 m3
		na 1 lůžko
	v případě, že je možno použít koupelny, připočítá se k jednotlivým směrným číslům	10 m3
	IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ
		na 1 pracovníka
24.	zdravotnická střediska, ambulatoria, lékařské ordinace (umyvadla, WC)	18 m3
		na 1 ošetřovanou osobu v denním průměru
		2 m3
		na 1 pracovníka
25.	jesle s denním provozem (WC, kuchyň a umývárna s přípravou teplé vody ke koupání nebo sprchování)	18 m3
		na 1 lůžko
		12 m3
	lékarny (WC, umyvadla)	na 1o pracovníka
26.	s destilačním přístrojem	30 m3
27.	bez destilačního přístroje	20 m3
		na 1 pracovníka
28.	hygienicko-epidemiologické stanice (WC, umyvadla)	20 m3
		na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru
		4 m3
		na 1 pracovníka
29.	zubní střediska s celoročním provozem (WC, umyvadla)	38 m3
		na 1 ošetřovanou osobu v denním průměru
		2 m3
	očistné lázně s celoročním provozem	na 1 koupel
30.	vanová lázeň	240 l
		na 1 sprchování
31.	sprchová lázeň	120 l
	V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY
		na 1 sedadlo při 1 představení denně
32.	kina a divadla s celoročním provozem (WC, umyvadla)	0,6 m3
33.	klubovny, spolkové nebo kulturní místnosti (WC a umyvadla k dispozici)	10 m3
		na 1 stálého pracovníka
34.	přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (WC a umyvadla k dispozici)	20 m3
		na 1 návštěvníka v denním průměru
		2 m3
	VI. PROVOZOVNY, PRODEJNY A VÝROBNY
	pohostinství - restaurace (WC, umyvadla)	na 1 pracovníka v 1 směně
35.	kde je jen výčep	30 m3
36.	kde je výčep a podávání studených jídel	50 m3
37.	kde je výčep, podávání studených a teplých jídel	80 m3
		za 1 směnu ročně
38.	výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. (připočítává se k položkám 35 - 37)	450 m3
		na 1 strávníka v denním průměru
39.	jídelny závodního stravování, kde se jídlo dováží (WC, umyvadla)	6 m3
		na 1 strávníka v denním průměru
40.	závodní kuchyně a jídelny (WC, umyvadla)	12 m3
	provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě	na 1 pracovníka v 1 směně
41.	pouze s výtoky	6 m3
42.	s výtoky a WC	12 m3
43.	s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru)	20 m3
44.	s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou	30 m3
45.	s výtoky, WC, přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači (bojleru) a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.)	40 m3
		na 1 pracovníka v 1 směně podle položek 41 - 45
46.	samostatné prádelny (zakázkové) na 1 q vypraného prádla (tzv. technologická voda)	6 m3
	holičství a kadeřnictví (WC, umyvadla)	na 1 pracovníka
47.	v pánské provozovně bez přípravy teplé vody (bez průtokového ohřívače, bojleru apod.)	16 m3
48.	v pánské provozovně s přípravou teplé vody	40 m3
49.	v pánské a dámské provozovně s přípravou teplé vody	48 m3
50.	v dámské provozovně s přípravou teplé vody	60 m3
		na 1 výrobního pracovníka
51.	fotografické provozovny do 5 výrobních pracovníků (WC, umyvadla, příprava teplé vody, laboratoř)	200 m3
		na 1 nevýrobního pracovníka
		16 m3
	v provozovnách s více než 5 výrobními pracovníky se provádí individuálně	technický výpočet spotřeby vody
		na 1 pracovníka
52.	potravinářské prodejny (WC, umyvadla)	20 m3
	kde je chladící zařízení s kompresorem chlazeným vodou bez recirkulace vody,	vypočte se spotřeba vody individuálně
		na jednoho pracovníka
53.	prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny (WC, umyvadla)	20 m3
		na 100 kg prodaných živých ryb
		34 m3
		na 100 kg živých ryb
54.	prodej ryb v jiné prodejně nebo jen v sádce na volném prostranství	6 m3
		na 1 pracovníka
55.	ostatní prodejny a sběrny služeb (WC, umyvadla)	16 m3
		na 1 pracovníka
56.	potravinářské výrobny místního významu, jako řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla)	36 m3
		spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny
	VII. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ
	hospodářská zvířata	na 1 kus
57.	dojnice včetně ošetřování mléka z toho spotřeba vody pro mléčnici	22 m3 4 m3
58.	býk	18 m3
59.	tele, ovce, koza, vepř	4 m3
60.	prasnice	8 m3
61.	kůň	16 m3
	drůbež	na 100 kusů
62.	slepice, perličky, krůty	16 m3
63.	husy, kachny	48 m3
	VIII. RŮZNÉ
		na 1 ar
64.	zahrady okrasné nebo osázené zeleninou	16 m3
		na 1 ar
65.	zahrady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané	4 m3
66.	osobní nebo dodávkové auto (stříkání a umývání)	30 m3
	autobus nebo nákladní auto (stříkání a umývání)
67.	do tří tun nosnosti	60 m3
68.	nad tři tuny nosnosti	80 m3

185/1988 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva lesního a vodního hospodářství
a dřevozpracujícího průmyslu
České socialistické republiky
ze dne 4. listopadu 1988,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 144/1978 Sb.,
o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR stanoví podle § 24 odst. 6 a § 30 odst. 4 a v dohodě s ministerstvem výstavby a stavebnictví ČSR podle § 38 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon):

Čl.I

Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 odst. 2 písm. b) a v § 2 odst. 2 písm. b) se vypouští odkaz 3).

2. Za § 2 se vkládají § 2a a § 2b, které zní:

"§ 2a

(1) Vodovodní přípojka je potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodu do nemovitosti až těsně za vodoměr (hlavní vodoměr), popřípadě těsně před hlavní uzávěr vody pro nemovitost, není-li vodoměr osazený.

(2) Vodovodní přípojka z veřejného vodovodu je vodohospodářským dílem:
a) slouží-li k dodávání vody do výrobních objektů průmyslových nebo zemědělských,
b) zásobuje-li vodou skupinu objektů, pokud jejich zásobování vyžaduje výstavbu vlastního systému rozvodných řadů,
c) vede-li k objektům, pro něž je vybudováno zařízení k zesilování tlaku vody (hydroforová stanice apod.),
d) je-li delší než 100 m a slouží-li k dodávce vody v denním průměrném množství větším než 0,5 l/sec.

(3) Kanalizační přípojka je potrubí, kterým se odvádějí odpadní vody z místa vyústění vnitřní kanalizace ^5a) až po zaústění do stokové sítě veřejné kanalizace.

(4) Přípojka k veřejné kanalizaci je vodohospodářským dílem:

a) slouží-li k vypouštění odpadních vod z výrobních objektů průmyslových nebo zemědělských,
b) odvádí-li odpadní vody ze skupiny objektů, pokud jejich odvádění vyžaduje výstavbu vlastní stokové sítě,
c) slouží-li k vypouštění odpadních vod, které k dodržení nejvyšší přípustné míry znečištění vyžadují předchozí čištění a mohou být vypouštěny do veřejné kanalizační sítě jen s povolením vodohospodářského orgánu,
d) je-li delší než 100 m a její světlost je větší než 20 cm.

§ 2b

(1) Vodovodní a kanalizační přípojka se dělí na veřejnou a domovní část. Domovní část přípojky je část, která je na připojené nemovitosti, pokud dále není stanoveno jinak.

(2) Za připojenou nemovitost se považuje objekt, ve kterém se hospodaří s vodou a k němu patřící pozemky, které s ním tvoří souvislý celek anebo které s tímto pozemkem účelově souvisí (dále jen "souvislý celek"). ^5b)

(3) Veřejná část vodovodní nebo kanalizační přípojky se určuje podle těchto zásad:
a) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na vodovodní řad nebo uliční stoku (dále jen "rozváděcí potrubí") na veřejném prostranství, ^5c) je veřejnou částí přípojky ta část, která je uložena na tomto veřejném prostranství, až po místo, kde toto veřejné prostranství poprvé opouští,
b) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na jiném pozemku než veřejném prostranství a celá je na něm i uložena, je veřejnou částí přípojky její část v délce maximálně 2 m od rozváděcího potrubí,
c) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na jiném pozemku než veřejném prostranství a není na něm celá uložena, je veřejnou částí přípojky její část od rozváděcího potrubí po hranici připojené nemovitosti,
d) je-li vodovodní nebo kanalizační přípojka napojena na rozváděcí potrubí na hranici veřejného prostranství a jiného než veřejného prostranství, určuje se veřejná část přípojky podle písmene a) až c), v závislosti na tom, kam přípojka odbočuje, a na tom, na kterém pozemku je nebo není celá uložena.

Před vydáním stavebního povolení v případech neřešených v písmenech a) až d) se může správce za účasti budoucího uživatele dohodnout na dělení přípojky jinak.

(4) Dělení přípojky určené nebo dohodnuté podle předchozího odstavce se nemění ani při změně charakteru pozemků.".

3. V § 3 se slova "které spravují veřejné vodovody, veřejné kanalizace a jejich soustavy" nahrazují slovy "které vykonávají právo hospodaření s veřejnými vodovody, veřejnými kanalizacemi a jejich soustavami".

4. V § 4 odst. 2 se slova "Správce (vlastník, uživatel)" nahrazují slovy "Vlastník nebo organizace, která vykonává právo hospodaření s národním majetkem anebo uživatel, který má potřebné právo anebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů (dále jen "vlastník")".

5. V § 9, § 12 odst. 2 a 4, § 14 odst. 1 a 3, § 16 odst. 2 a § 28 odst. 2 se slova "správce (vlastník, uživatel)" nahrazují slovem "vlastník".

6. V § 10 se vypouští odstavec (5).

7. Za § 10 se vkládají § 10a, 10b a 10c, které zní:

"§ 10a

(1) Investorem nově budované vodovodní anebo kanalizační přípojky je vlastník, který se na veřejný vodovod anebo veřejnou kanalizaci připojuje, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. ¹¹⁾

(2) Náklady vzniklé při opravě nebo rekonstrukci vodovodní anebo kanalizační přípojky se rozdělí podle skutečně vzniklých nákladů na veřejnou a domovní část přípojky mezi správce a vlastníka; pokud důvodem rekonstrukce je uskutečnění úprav vnitřního vodovodu anebo vnitřní kanalizace anebo pokud opravy a rekonstrukce jsou vyvolány nesprávným provozem vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace, hradí je celé vlastník.

(3) Vlastníci objektů určených k asanaci na základě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby jsou povinni zajistit odstranění vodovodní a kanalizační přípojky na svůj náklad, přičemž způsob jejího odstranění musí být dopředu dohodnut se správcem.

§ 10b

Správce je účastníkem řízení v řízení o vydání stavebního povolení vodovodní a kanalizační přípojky; přitom sleduje, zda byly splněny podmínky, které uplatňoval ve svém vyjádření k předložené projektové dokumentaci. Je-li přípojka kolaudována, je správce povinen převzít její veřejnou část.

§ 10c

(1) Právo hospodaření k veřejné části vodovodní anebo kanalizační přípojky vybudované státní socialistickou organizací se převádí správci bezplatně.

(2) Při převodech veřejných částí vodovodních anebo kanalizačních přípojek vybudovaných jinými organizacemi než státními nebo občany se postupuje podle hospodářského zákoníku a občanského zákoníku. ^11a) Součástí hospodářské smlouvy nebo písemné dohody o převodu je údaj o hodnotě převáděného majetku.".

8. V § 16 odst. 2 a § 28 odst. 2 se vypouští odkaz 13).

9. Za § 40 se vkládá § 40a, který zní:

"§ 40a

(1) Organizace i občané jsou povinni uspořádat vztahy vyplývající z vlastnictví nebo práva hospodaření k vodovodním a kanalizačním přípojkám v souladu s touto vyhláškou do 31. prosince 1990.

(2) Organizace i občané jsou povinni při předání veřejné části přípojky odevzdat správci jedno vyhotovení dokumentace skutečného provedení přípojky s vyznačením její veřejné a domovní části na snímku pozemkové mapy.

(3) Pokud nebyla odevzdána dokumentace podle předchozího odstavce nebo pokud není přípojka ve stavu schopném provozu, nebo neodpovídá technickým normám, je správce oprávněn převzetí přípojky odmítnout.

(4) Do doby předání veřejných částí vodovodních a kanalizačních přípojek jsou povinni dosavadní vlastníci zajišťovat jejich řádnou údržbu a provoz.".

Čl.II

Zrušují se:

1. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 29/1975 Sb., o vodovodních a kanalizačních přípojkách, které se považují za vodohospodářská díla.

2. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 49/1975 Sb., o postupu vodohospodářských orgánů při uvádění dosavadního nakládání s vodami do souladu s vodním zákonem a o postupu při vydávání povolení k vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do veřejných kanalizací.

Čl.III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Ministr:
Ing. Boček v. r.

5a) ČSN 73 6760 vnitřní kanalizace.
5b) Např. parkovací a umývací plochy, pískoviště, parky, hřiště, dvory, zahrádky.
5c) § 4 vyhlášky Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů.
11) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví. Výnos federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR a ministerstva financí SSR č. 38 ze dne 12. 12. 1987 o financování bytové výstavby a výstavby technického a občanského vybavení, reg. v částce 26/1987 Sb.
11a) § 349 a 350 hospodářského zákoníku. § 407 občanského zákoníku. § 3 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.