ZÁKLADNÍ INFORMACE
Předmět projektu
Cílová skupina
Cíle
Časopis ABC
Český rozhlas
Internet
Akce ke dni vody

SOUTĚŽ

MĚSÍČNÍ ZADÁNÍ

VÝSLEDKY

UŽITEČNÉ INFORMACE
zákony
instituce
organizace
věda, školství
firmy
aktuality
knihy
akce
hry

SNĚM DĚTÍ ČESKÉ REPUBLIKY PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

EVROPSKÁ UNIE




VODNÍ INFORMACE NA INTERNETU V ČEŠTINĚ



VODNÍ INFORMACE NA INTERNETU V CIZÍCH JAZYCÍCH

Doporučujeme
ke čtení:

v čísle 13 najdete:

Cestou do hlubin - 
Do jak velké hloubky se potopíte? Jaké jsou rekordy v potápění? 
Vzhůru dolů - 
Vše o ponorkách
Setkání s pravěkem - žijící fosílie - ostrorep 

Ledňáček říční Ptákem roku 2000
Jazyk podskalských vorařů
Každé řece voraři přiřkli barvu: Černá byla Vltava, Žlutá Lužnice, Zelená Otava, Zelenohnědá Sázava.
Odkdy plavou na Zemi ryby?
V Číně byly nalezeny v usazeninách starých 530 miliónů let dvě malé rybky podobné dnešním mihulím

1. Najdi si každý svůj potok
Starat se nemůžeš o abstraktní potok, nebo snad dokonce provozovat jakousi "péči o drobné vodní toky". To může dělat možná ministerstvo životního prostředí, ty však potřebuješ nějaký konkrétní Járek, Luční potok, nebo Kameničku. Nejlepší je mít takový potok hned za zahradou, jen nedaleko paty tvého paneláku, ale to se každému nepoštěstí. A tak si můžeš nějaký potřebný potok vyhlédnout. Nemusíš na něj dávat ceduli O tento potok pečují žáci 7.B. pod vedením Jožy Vopršálka, musíš se o něj ale začít opravdu starat. A snažit se ho mít rád, ať je jaký je.

2. Nos v hlavě jednu myšlenku jak svému potoku pomoci
Nápadů, co udělat pro zkrášlení a oživení Tvého potoka i jeho okolí můžeš mít přehršle. Dej však pozor, aby nebylo jak se říká moc slimáčků na málo kapustičky. Kapustička tvého času a schopností není velká jako plynojem nebo horkovzdušný balón. Vyber si proto jednu nejdůležitější věc a na tu se soustřeď. Vrhni na ní celý svůj intelektuální potenciál. To by bylo, aby se ti nepodařilo něco, co strašně chceš udělat.

3. Strachuj se, co by se ještě mohlo tvému potoku stát
Čert nikdy nespí. Špinavý potok je potřeba vyčistit, čistý chránit. Můžeš dva roky připravovat znovuvysazení raků a za pár hodin o všechno přijít. Zvažuj proto možná rizika, snaž se jim předejít. Nakoukni za ohrady a zdi blízko potoka a přemýšlej, co vše by vzala velká voda. Soustřeď se na jedy z drobné výroby, kejdu a silážní šťávy a fekálie, pokud nemáte u vás dobrou kanalizaci. I příroda v okolí potoka potřebuje chránit před chatami, silnicemi, velkovodovody a fabrikami. Nejlépe ti pomůžou zkušení ochranáři a spřízněný státní úředník na okrese, městském nebo obecním úřadě.

4. Věz, že nouze nebudí ochranářskou schopnost
Stejně jako špatný plavec nezachrání tonoucího a ztracený poutník v cizím městě neporozumí neznámé řeči, i ty nedokážeš bez cviku a rozvíjení svých schopností v pravou chvíli obstát. Uč se mluvit s autoritami jako rovný s rovným, uč se vyjádřit a napsat srozumitelně své myšlenky, snaž se porozumět úředním spisům a zákonům. Hledej a opečovávej své schopnosti, ale druhé lidi, kteří ti mohou pomoci ještě dřív, než se ti na vodě objeví jedovatá pěna, dřív, než vyjedou buldozery, dřív než se objeví na březích bílá břicha ryb.

5. Rejsec tvůj bratr
Potok, to je, nebo může být i kus divočiny a rejsec ti o tom může vyprávět. Rejsec vodní anebo černý z rodu Neomys je velký vodní rejsek, vydra mezi hmyzožravci, dravec, který udolá i myš a žábu. Je to zvíře, které málokdo spatřil a přesto žije v každém oživeném potoce. Má jedovaté sliny, tak hustý kožich, že se nikdy nenamočí, a z vody vylézá vždy suchý. Hledej ho ve svém potoce. Čekej na něj dlouhé hodiny. A nebo třeba i dlouhé roky potřebné k návratu přírody do člověkem zničených míst.

6. Nauč se plést z proutí
Potok, to není jen kus divoké přírody. Je to i kus krajiny, která může poskytovat člověku leccos užitečného. Třeba proutí. Nauč se plést nejen pomlázky, ale i košíky, ošatky a košatiny. Najdi vhodné vrby, sklízej z nich proutí a sázej nové. Umným splétáním proutků, stejně jako spojováním slabých sil či malých činů, vznikají velké a krásné věci.

7. Navštiv potok každý rok za bouře či velkých dešťů
Potok, to není slaboučká stružka, která potřebuje jen chránit. Je to i mocný živel voda, který se budí dešti a táním do své divokosti. Z měst, plání, kukuřičných polí, úhorů a dvorů se valí nezkrotný kalný běs. Zato z hlubokých lesů, rybničních a lučních krajin vytéká jen mírnější lehce zakalený proud. Ta velká síla vody tam totiž zůstává vsáknutá v zemi a jen po kapkách je přírodou vylévána v podobě nevysychajících studánek, praménků, rosy a lesní vlahé vůně. Však uvidíš.

8. Pamatuj na Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého
Černokněžníkův zámek nám pohádka popisuje jako místo, kde není na stromě ani lístečku, ve vzduchu ptáčka zpěváčka a ve vodě ani rybičky běličky. Tak dříve lidé vnímali obraz zkázy. Vnímej také potok bez hojnosti ryb jako obraz zkázy. Ne, není to normální a musím to změnit. Sám jediný člověk to nedokáže - i najdi si jako onen kralevic dobré a silné pomocníky a můžeš zvítězit.

9. Drž se vodních stezek
Choď podél vody nejen v holinkách, ale i ve své mysli. Voda přece vždy vede k pramenům. Podél vody se neztratíš, a dříve či později dojdeš k osadě či městu. Voda teče vždy dolů a nesmlouvá o tom. Dolů ji táhne země a nahoru pak znova odnese slunce a vítr. Najdi si nějakou pěknou vodní stezku přímo po břehu potoka a pravidelně po ní choď.

10. Napij se každý rok z potoka
Než přišel do tohoto kraje člověk, byly všechny potoky pitné. Než přišel do tohoto kraje průmysl, byly ještě alespoň některé potoky a studánky pitné, před mým narozením nebyl čistý už ani déšť a rosa. Vydej se do lesnatých krajů a hor, kde ještě tečou pitné potoky. Přemýšlej, rozvažuj, vyptávej se, pátrej v mapách, a pak se z pitného potoka napij. Teprve s plným vědomím, že ta voda je zdravá. Jako důkaz toho, že to je možné. Jako nejpradávnější připomenutí toho, jak má potok vypadat.

Ondřej Simon

Znečišťování potoků je věc natolik běžná, že o ní obyčejně ani nemíníme přemýšlet. To dozvíme-li se, že nějaký potok je čistý - to je jiná. Hned je toho všude plno a každý mudruje, jak je to možné, jak to že takový krásný, průhledný, voňavý a snad dokonce pitný potok ještě vůbec může existovat. Původcem tohoto nenormálního stavu je právě jev zvaný dejme tomu znečišťování potoků. Kazit se dá potok různě. Můžeme potom mluvit o znečištění fyzikálním či hydrologickém (mechanické změny koryta, tepelná zátěž, změny průtoků), chemickém (vypouštění odpadních vod, prosaky, splachy z povrchu) a někdy snad i o znečišťování biologickém (invazní rostliny, nepřirozené stromy na březích, přesazování potoka pstruží násadou). Speciálním případem je znečištění radioaktivní (okolí úpraven uranu, spad, havárie). Mezi nejrozšířenější jev patří úpravy toků. 
Člověk odedávna zasahoval do přirozeného vodního koryta. Problémem posledních desetiletí je tak zejména přehnanost těchto zásahů a rozbujení zásahů zcela nevhodných jako je pohřbívání potoků pod zem (zatrubňování) a nebo jejich přeměna v betonové kanály. Podle míry změn můžeme rozlišit: 

Regulace toku příčné jízky, brody, přehrádky, opevňování břehů a okolí mostů, prohlubování koryta, odstavování mrtvých ramen a napojených tůní). 

Kanalizace toku (převedení toku do nového koryta nebo zásadní úprava starého - zejména zkracování toku, obložení břehů nebo i dna tvárnicemi vegetačními nebo plnými, kaskádování, obvykle též napřimování, likvidace břehových porostů, případně výsadba topolových stejnověkých alejí). 

Zatrubňování (převedení toku do podzemního kanálu, tj. biologická smrt potoka, často doplňovaná velkoplošným systematickým odvodněním okolní nivy - tzv. meliorace) Čím intenzivnější zásah byl proveden, tím větší bývají obvykle jeho následky. Napřímený potok, převedený do kanalizovaného koryta vyloženého plnými tvárnicemi a zbavený dřevinného doprovodu (určitě jste to už viděli) je nejen prakticky bez života a vypadá ošklivě, ale zároveň znemožňuje komunikaci potoku s nivou, zhoršuje povodně rychlým odvedením vody a má velmi malou samočisticí schopnost. Zásahy do sítě potoků ve větším celku povodí vedou i k závažným změnám celé krajiny. Rozkolísává se hydrologický režim (horší sucha v létě, rychlejší a mohutnější přívaly a jarní povodně) a krajina může začít vysychat. Žádoucí je naopak, aby voda v běžném typu krajiny byla co nejvíce zadržována, mohla se vsáknout (sycení pramenů), odpařit (významná část opět spadne ve formě deště a rosy) nebo zůstat zadržena v rybnících a dalších drobných nádržích (zásoba pro suché období apod.) 

Klasické znečišťování jakosti vody je obdobně k předchozí skupině fyzikálních změn již starou záležitostí. S růstem počtu lidí, ale především s růstem jejich nároků však došlo k jeho ohromnému zvýšení. Splaškové vody se začaly kanalizacemi přímo vypouštět do vodotečí, přibylo znečištění z drobného průmyslu, vlivem rozorání mezí a luk enormně stouply splachy. To vše bylo umocněno zničením přirozených potočních koryt (meandry, kameny, štěrk, písčiny, kořeny stromů), často i několikanásobným zkrácením toku a následnou praktickou ztrátou samočisticí schopnosti. Mezi hlavní typy chemického znečištění můžeme řadit:

Vyústi kanalizací - mnoho obcí má kanalizaci a nikoli čističku!, do tzv. dešťových kanalizací mají lidé ilegálně napojeny odpady

Přepady individuálních septiků a "žump" - obvykle načerno napojené do struh a potoků. 

Splachy z polí - při nevhodných velikostech polních honů a ve větším svahu je při velkém dešti odnášena hlína a živiny. 

Průsaky a splachy ze zemědělských areálů - hnojůvka, silážní šťávy, nepořádek ve dvorech. 

Skládky u vody - prosakování vymytých škodlivin, rozplavování materiálu. 

Odhazování odpadků na břehy a do vody - silně rozšířeno u přístupných potoků, pro vodní organismy není tak nebezpečné jako chemikálie, estetická a kulturní otázka.

 Havárie - náhlé jednorázové, ale často i opakované úniky škodlivin - oleje, rozpouštědla, chemikálie, vypuštění fekálu do potoka nebo v jeho blízkosti a pod. - havárii nezaznamenáme odběrem vody - jen zcela výjimečně) Pravidelné chemické znečišťování vody v potoce je v osídlených oblastech skoro pravidlem. Potok se s ním může po určitém úseku toku vyrovnat procesem samočištění (podobný princip uplatňují biologické čističky. Velkým problém je kolísavé a havarijní znečištění. Často dochází k tzv. vytrávení potoka - mizí druhy živočichů a přetrvají jen ty, které člověk uměle znovu vysadí, nebo které se rozšíří z nezasažených přítoků. O kvalitě vody v potoce (nikoli o stupni narušení jeho břehů) vypovídají různé způsoby klasifikace jakosti. Běžně je u nás užívaná klasifikace do 5 tříd jakosti. I. je nejčistší, V. nejhorší. Obvykle se do hodnocení konkrétní lokality zahrnuje tzv. skupina ukazatelů v ročním či dvouletém období. Jiný způsob zavádí Evropská unie. Rozlišuje se v něm I. vysoký ekologický stav (přírodní prostředí zcela nenarušené člověkem, ve střední Evropě jen jakýsi srovnávací stav, v potocích již nepřítomný), II. dobrý ekologický stav (stav potoka v obydlené krajině se zachovaným vyváženým společenstvem příslušným dané oblasti, je to jakýsi cíl revitalizačních snah, dále se mluví o chemickém stavu, odstupňovaném podle dohodnutých koncentrací konkrétní škodlivé látky. Nápravou zkažených a znečištěných potoků se zabývají činnosti shrnované pod mezinárodní označení revitalizace. Takováto činnost by měla mýt dlouhodobý charakter (roky až desítky let, nelze očekávat okamžité efekty), musí probíhat od vršku povodí směrem dolů, nemělo by se jednat o megalomanské zásahy pouze v korytě, ale spíš o činnost v celém povodí a v toku umožnění návratu přirozeného pohybu vody (odstranění opevnění, iniciace vzniku zárostu potoka, budování drobných nádrží a pod.).

Únor ve vodě a voda za hrází 

Znáte tuhle: Zazní údolím bolest má,
ta bolest ráno přivítá,
svět s ní.
Ta hráz prý potřebná všem
však zabíjí den
co nosil tě v náručí romantickém... 

Ano, Hráz, dnes už klasická táborová píseň. Píseň o prastaré říční krajině Vltavského údolí, pohřbené dnes pod hladinou obřího jezera. Nejvíc mi utkvěla v hlavě, když ji pouštěli vysokoškolští brontosauři před tenkrát odvážným diskuzním pořadem o plánované obří přehradě na Berounce. Tenkrát nám i řece přálo štěstí a jaksi nebyly nakonec peníze na zkaskádování Berounky až do Plzně kvůli lodnímu převážení reaktorových nádob z plzeňské Škodovky. 

Louka Fialového poustevníka zůstala na svém místě. Jinde takové štěstí neměli. Není to ještě ani patnáct let, kdy byly státní mocí násilně vysídleny vesnice v celém povodí vodárenské přehradní nádrže Starina ve Východních Karpatech. Pak Gabčíkovo, Slezská Harta. Binder nikdy nespí. Na Moravě, ve Slezsku i v Čechách máme také své Bindery snící o mamutích hrázích přehrad Troubky, Vestřev, Hanušovice a Křivoklát. Že vám ta jména nic neříkají? A Lipno, Nechranice, Nové mlýny a Dlouhé stráně? 

Existuje taková mapka z dílny českých přehradních maniaků  - jsou na ní nakreslené stovky přehrad, známé zažehnané případy i hráze v těch nejnesmyslnějších místech. Myslete si nějaké krásné místo v horách i pod nimi a skoro jistě tam najdete načmáranou přehradu. Socialistický plánovač jednotlivé barvičky dole vysvětluje: plná rudá - výstavba do roku 2000, prázdná rudá - výstavba do roku 2010, růžová - územně hájit, hnědá - výhled. Pěkné výhledy. 

Zatím jim to moc nevychází. K miléniu plánované přehradní stupně na posledním přírodním úseku Labe pod Ústím zatím zadržují " po krk zabetonovaní" Přátelé přírody s váhavou   podporou MŽP. Kam se ale dnes poděli ti náruživí inženýři, tvůrci nové, lepší, účelnější krajiny? Čekají na svou šanci. Povodně jim kápli do noty. Hej hola, zachráníme vaše vesnice a města od povodně, postavíme nahoře v Jeseníkách další zázrak techniky, přehradu Nové Heřmínovy. O tom že energetické jezero bude stejně jako ostatní až skoro po okraj trvale plné - ať se turbíny točí co to dá- chytře mlčí. Hej hola, pamatujete jak Prahu zachránila Vltavská kaskáda v padesátých letech před strašnou povodní. Hej hola, my zachráníme stejně vás. Mlčí však už o tom, že Slapy byly tenkrát těsně po dokončení ještě prázdné a místo několika let se napustily za několik dní. Hej hola, Heřmínovští co jste to za balíky zapadlé, jste proti pokroku, hlavou jdete proti zdi. Hej hola, chcete se měřit z Hydrou(projektem)? Jen se měřte, zapřete se patama do rodné hlíny a braňte své domovy. Hledejte spojence a počítejte na prstech údolí uhájená v nedávné době před šedavým kalem hlubokopřehradních náplavů. Až ruce nebudou stačit, začne Hydra slábnout, hladovět, až jednoho dne zcepení docela a zbude po ní jen pár rezavějících strojů a firmičky opravující dávno zanedbané okresky. 

Přijde Vám to fanatické, patetické, nereálné? Podívejte se na mapu přehradních maniaků. Oni se nikoho ptát nebudou. Budeme-li  Hydru krmit, objeví se i u Vás jednou na vývěsce a v místním plátků pozvánka na besedu se zástupci firmy HydroEko o plánované přehradě ve vašem údolí a související restrukturalizaci sídelních lokalit. Vodní Libkovice u Vás doma. Nebo přijdete přes hřeben opět po letech do krajiny Vašeho srdce a v závěru doliny uvidíte podivný ruch. Rozryté úbočí, jeřáby, náklaďáky a sem tam zadunění odstřelu. Dřevorubci už zachraňují v zátopovém území pilami co se dá. A vršek kopce napravo uřízli a hrabou tam horní nádrž přečerpávací elektrárny. Musíme přece někam v noci rvát tu energii z neregulovatelných atomových gigagolemů. Teď stůj poutníku a koukej jak vejr. Darmo jsme tu před lety zvedali stará boží muka. Darmo jsme na světlinky zoufalých smrčin sázeli boučky a jedličky. Darmo schovávali listnáčky před přemnoženou vysokou pod kopice chroští. Nejen potok, kde si máma i babička chodily pro petrklíče zmizel v betonových rourách pod marným polem. Nejen slepá ramena, kde táta s dědou chodili na ryby zavezli a zaslepili. Zmizet může i Bečva, Torysa, Morava, Labe, Latorica, Vydra, Horní Váh,   Krumlovská Vltava, Dunajec - a nebo vaše řeka. Stačí na to jen aby hydře narostla další hlava, uchvátila dceru mocného bankovního krále, nežrala se dotací, vládních garancí, posílila na lidském strachu a malověrnosti. 

Stavme nové rybníky a obnovujme ty staré. Povodním chystejme řízené rozlivy, lužní lesy a třebas i suché poldry. Velkým hrázím, mamutím špuntům do údolí, křečovým žílám na cévách krajiny těm ale braňme. Každý ať si najde svou přehradu a hlídá jí. Ať zjistíte jestli neleze z hnědých snů do růžových záměrů či snad přímo do prázdných rudých plánů. A nebuďte na to sami. Potřebujeme i v Českých zemích silou organizaci chránící naše řeky. Bránící zbylé potoky, křísící ty zatrubněné a do kanálovata znečištěné. Tlačící na propojení zaslepených říčních ramen a hledající prostor, kde je možno nechat řeky opět svobodně meandrovat luční a lesní krajinou. Vodu potřebujeme v lesích, mokřadech, podzemních zdrojnicích pramenů a v živných humusem bohatých půdách - ne v umělých přehradách. Potřebujeme lidi, kterým vadí že se voda z potoka a pramenů nedá pít. Lidi  kteří se nesmíří s potůčky nataženými poli jak dráty vysokého napětí. Lidi ochotné žít pro znovuoživení celých říčních sítí. Ale opravdu.  

Ondřej Dargocký Simon

Ej, voda voděnka!  

K čemu je člověku potřebná voda? Nu přeci napijeme se jí, schladíme v létě čelo, opláchneme ruce a nohy, smočíme tělo, zalejeme záhony, napojíme dobytek, můžeme s ní podhánět louky, nachytati ryb a raků a ještě navíc se v hlubokých tůních ukrývají vodníci a ve vrbinách zahlédneme občas lehkonohou vílu. 

Ano tak by to mělo být. V mokřinách bobr a los, v potocích raci kamenáči a velevrubi, ba i vydra, norek,rejsec a hryzec. Dnes to zní spíš jako pohádka. 

Cha, chachá - los,vodník,bobr a divoženky. A ještě i kytiček by se vám okolo potoka zachtělo! Nenechte se zkrušit papulatými činovníky a úředníky - pochopitelně že chceme potok s blatouchama, orsejí a sítím, olšiny se sněženkou či bledulí a nad tím staleté duby a obrovité rozložité topoly. Chceme malé potoky ze kterých se dá napít. Potoky vinoucí se krajem s pestrou stuhou mokrých lesíků, luk a širokou paletou rostlin a zvířat i v podrost ukryté drobotiny. Vraťte nám je! 

Nemůžeme za to, že nám naši otcové, dědové a pradědci přenechali mnohde jen rovné kanály, bývalé potoky obezděné, vykácené a často i narvané do roury a zaživa pohřbené. To všechno jen pro pár metrů pole a kvůli těžkým traktorům. 

Vraťte nám pstruhy, střevle, mřenky, mníky a vranky.A taky skorce, ledňáčky, konipasy a čejky na okolních loukách. Kam jste zašantročili písčiny, štěrkové ostrůvky a břehy z nízkou trávou, kde jste si vy sami v dětství hráli? Kam máme my chodit, kam si sednout, kde stavět mlýnky a hledat skrytá zákoutí? Máme snad sedávat v kopřivách, ostřici a křídlatkovém houští na hraně betonové tvárnice a civět do hnijící mělké stružky? 

Voda je lidovým symbolem čistoty a života. Jak je krásné pozorovat zjara či v létě potůček zurčící přes kameny, přeskakující větve a červené kořeny olší. Pozorovat za noci lezoucího raka a za horkého poledne plovoucí užovku. 

Kam jste nevjeli s bagrem, nenahnali dělníky s pilami - tam alespoň pouštíte otravný proud splašků. Dosud krásná údolí protéká obvykle vody v zimě snad čirá, zato v létě pěnící v peřejkách a hnijící v zátočinách. Jak to, že kanál ze záchoda vede přímo do potoka?

Nepotřebujeme u nás ani kyanidovo katastrofu způsobenou na Tise a Dunaji těžbou zlata. U nás vyhynulo možná stejných 8O% ryb ,které v Maďarsku dnes plavou břichem vzhůru, jen kvůli pračkám, splachovacím záchodům a odpadu z fabrik. Stačilo několik desítek let a mnohé potoky jsou bez života, v řekách musíme pěstovat odchované ryby a o jejich množství ani nemluvě. Vodnatá krajina kolem velkých řek tvořená soustavou mrtvých a slepých ramen, tůní, periodických tůněk, zaplavovaných luk a lužních lesů byla ve jménu pokroku předělaná na jediný rovný vydlážděný kanál s řadou štíhlých vlašských topolů a širým polem. Kde pak mají žít ryby? Kde se mají třít na zaplavených loukách, kde zahrabou vajíčka do čisté štěrkové lavice? Rybí druhy u nás sice dosud přežívají ale jen v ubohém množství. A rybáři se místo narovnávačů koryt zlobí na kormorány, volavky a vydry! 

Říkáte, že voda je čím dál čistější. Můj potok se už sice nepodobá průmyslové stoce, ale stačí to? Nestačí. Jen tady v okolí je v kraji plno mrtvých vyholených struh natažených jak armovací dráty od obzoru k obzoru. V mém potoce se sice pod kamenem najde nejen pijavka a beruška vodní, ale i jepice, někteří chrostíci a pod splavem občas i pošvatka. Pod městem je ale se vším konec. Většina života vázaného na potoční nivu kdysi dávno zmizela do nenávratna. Nechci tu mít rovnou bobry a losy. Stačil by ledňáček a sekavec, mihule a rejsek. 

A poslouchejte mně dobře, beru si to na starost. Nedám vám špiňičům a ochráncům betonových kanálů spát do té doby, než moje děti najdou to co nám bylo vzato. Pít budou z potůčků a studánek, obdivovat hejna bělic, cachtat se v potocích a stavět mlýnky. Ej voda voděnka, ta je tak čistá, jako ta rosenka, co stéká z lista! 

Pro sněmáky a ostatní děti v nejlepším věku sepsal

O.D.Simon 

Vodní cyklus

Oběh různých forem vody z oceánů na pevniny a zpět.

Ledňáček s ulovenou rybou

Ledňáček říční 
Alcedo atthis
je ptákem roku 2000. 
Každý rok vyhlašuje Česká společnost ornitologická "ptáka roku." Ledňáček obývá témeř celou Evropu, žije v severní Africe, ve většíně Asie až po Japonsko a Indonésii. Ledňáčkovo vědecké jméno má původ v řecké mytologii. Když Alkyone, manželka trachynského krále Keyka, spatřila mrtvolu svého utonulého manžela, vrhla se ze zoufalství do moře a proměnila se v ledňáčka. Do čeledi ledňáčkovitých patří kolem sta druhů malých pestrých ptáků.

Řeka

Přirozený vodní tok s určitou plochou povodí a s přítoky. Podle jejich průtoku se dělí na stále, periodicky a občas tekoucí

Model molekul vody

H₂O je sloučenina dvou atomů vodíku a kyslíku, je čirá, bezbarvá kapalina bez chuti a zápachu, při 3,98 ^oC má největší hustotu

Vodopád

Místo, kde řeka padá vertikálně přes skalní čelo nebo převis. Nejvyšší je Angel na řece Churun ve Venezuele s výškou 979 m.

Přehradní hráz

Vodní stavba budovaná napříč nebo podél toku, sloužící např. ke vzdutí vody, zadržování povodní nebo ke splavnění

Generátory ve vodní elektrárně

Generátor je točivý elektrický stroj, kteý přeměňuje  mechanickou práci na elektrickou energii

Zaoceánská loď

První námořní lodí s parním pohonem byl malý ruský parník Jelizaveta (1815). 1825 nastává zásadní změna v pohonu lodí Resselovým vynálezem lodního šroubu