Připravujeme:

Téma:

OHEŇ
Pas_ohen (16552 bytes)
zakony (3360 bytes)instituce (3883 bytes)organizace (4247 bytes)firmy (3545 bytes)
aktuality (3752 bytes)knihy (3620 bytes)akce (3366 bytes)hry (3072 bytes)

L_ohen (38360 bytes)

 
Bod_zeme (139 bytes) DALŠÍ DÍL PUBLIKACE - "OHEŇ JAKO JEDEN Z ŽIVLÚ"
Bod_zeme (138 bytes) OHEŇ VE SPOLEČENSKÉ TRADICI
-  Oheň a vývoj lidského druhu
1.  Význam ohně pro vývoj člověka.
-  Oheň a filosofie
1.  Antická filosofie
2.  Filosofie osvícenství, encyklopedisté
- Oheň v náboženských souvislostech
- Oheň jako mystérium

1.  Oheň a astrologie
2.  Oheň a magie (theurgie)
3.  Oheň a alchymie
4.  Pyrománie
5.  Bájné bytosti
6.  Autodafé: sebeupálení
- Oheň a energie jako symboly
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE Z FYZIKÁLNÍHO HLEDISKA
1.  Zzákladní jednotky, metody měření, zákon zachování energie
2.  Kinetická energie, tepelný pohyb
3.  Potenciální energie, vazebná energie
4.  Vnitřní energie tělesa
5.  Konání práce, výkon, tepelná výměna
6.  Termodynamické věty, entalpie, entropie
7.  Elektrická energie
8.  Nukleární energie
9.  Teorie částic a kvant
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE Z CHEMICKÉHO HLEDISKA
1.  Energetická charakteristika elementárních částic
2.  Sedm period Mendělejevovy tabulky prvků, valenční elektrony
3.  Význam energie pro chemickou vazbu
4.  Spotřeba a uvolňování energie při chemických reakcích
5.  Pyrolýza, chemie hoření, hořlavost látek
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE Z BIOLOGICKÉHO HLEDISKA
- Biochemie
1.  Zzdroje energie pro biochemické pochody v organismech
2.  Aminokyseliny a bílkoviny
3.  Glykolýza, glykogenolýza, glukoneogeneze
4.  Energetické pochody v buňkách
5.  Štěpení tuků
6.  Význam energie pro syntézu bílkovin
7.  Stabilita vnitřního prostředí
- Fyziologie
1.  Anabolismus + katabolismus=metabolismus
2.  Spalné teplo živin, energetická hodnota živin
3.  Respirační kvocient
4.  Nepřímá kalorimetrie
5.  Bazální metabolismus
6.  Význam energie pro termoregulaci
7.  Význam energie pro svalovou kontrakci
- Lékařství
1.  Diagnostika sledující "energetické" projevy organismu
2.  Diagnostika využívající vnější energetické zdroje
3.  Terapie
4.  Poškození zdraví
5.  Východní medicína
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE V PŘÍRODĚ A VYUŽITÍ JEJICH ZDROJU
- Energie v kosmu, vznik kosmu, velký třesk
- Obecné schéma koloběhu energie v přírodě

- Obnovitelné zdroje energie
1.  Sluneční energie
2.  Voda
3.  Větrné elektrárny, mlýny, atp.
4.  Využití bioplynu
5.  Geotermální energie
6.  Biomasa
- Neobnovitelné zdroje energie
1.  Fosilní paliva
2.  Uran
- "Upgradovaná" energie
1.  Tepelná čerpadla
2.  Kogenerace
- Ničivá energie
1.  Blesk
2.  Vulkanická činnost
3.  Živly: povodně, požáry, vichřice, zemětřesení
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE V TECHNICKÝCH SOUVISLOSTECH
1.  Historický vývoj
2.  Energie a zemědělství
3.  Energie a průmysl
4.  Energie a doprava
5.  Energie a komunikace
6.  Energie a válka
7.  Možnosti akumulace energie
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE POUČNÁ A ZÁBAVNÁ
1.  Věda, výzkum
2.  Kultura
3.  Cestování
4.  Sport
5.  Zábava
Bod_zeme (138 bytes) ENERGIE Z HLEDISKA GLOBÁLNÍCH PROBLÉMÚ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1.   Historie a perspektivy využívání energie člověkem
2.   Porovnání efektivity jednotlivých druhů energie
3.   Úspory energie
4.   Vliv energetiky na životní prostředí a globální problémy
5.   Energie, život občana a jeho bydlení
6.   Energie a obce
7.   Energetika z pohledu průmyslu
8.   Energetika z pohledu státu
9.   Energetika z pohledu veřejnosti
10.   Energetika z pohledu ekologických nevládních organizací

Bod_zeme (139 bytes) UŽITEČNÉ INFORMACE
- aktuality
- zákony
- instituce
- organizace
- firmy
- knihy
- akce
- hry

Bod_zeme (139 bytes) INFORMACE NA INTERNETU V ČEŠTINĚ
Bod_zeme (139 bytes) INFORMACE NA INTERNETU V CIZÍCH JAZYCÍCH

 

Krater po  meteoru (10240 bytes)
Kráter po pádu velkého meteoritu

Albert_Einstein
Albert Einstein

  Kráter je mísovitá sníženina v jícnu sopky nebo následek dopadu meteoritu na povrch Země. Při dopadu se uvolňuje velké množství energie. Při nárazu Praměsíce na Zemi se uvolnila energie odhadovaná na 1032 Joulu.

Dosavadní výzkumy nevyvrátily zákon zachování energie, který vyslovil již M.V. Lomonosov (1711-1765) a Einsteinovu teorii, že ve vesmíru platí zákon zachování hmoty a energie: E = mc2. Energie je schopnost fyzikálních soustav vykonávat práci. Projevy energie v přírodě mají nejrozmanitější charakter a energie má různé formy - např.: kinetická (pohybová), chemická, potencionální, tepelná (termální), elektrická, elektromagnetická, energie zvuku, jaderná, atd.

U živočichů se často setkáváme s přizpůsobeními, která jim dovolují šetřit energii a přečkávat tak nepříznivá období jejich života. Koala z Austrálie prospí takřka 18 hodin denně a výrazně tak šetři výdej energie.

Jen nepatrná část asi 1% světelné energie je pohlcována zelenými rostlinami a přemění se v procesu fotosyntézy v energii potravy. Zbylá část se přemění v teplo, které uniká z rostlin, ekosystémů i celé biosféry. Na počátku toku energie v živých systémech stojí fotosyntéza nebo chemosyntéza, pomocí kterých se hromadí energie ve formě ústrojných (organických) látek dále využitelných jako živiny. Tuto činnost nazýváme primární produkcí. Hodnoty primární produkce se liší v různých rostlinných společenstvech a závisí navíc na mnoha faktorech - množství slunečního zářeni v určitém období, množství dostupné vody, živin.

Větrná elektrárna využívá pohybovou energii větru k výrobě elektrické energie. Větrný motor na ocelovém stožáru pohání elektrický generátor. Větrné elektrárny se hodí pro odlehlá místa s průměrnou rychlostí větru nad 5 m/s. Tlak větru otáčí lopatkami upevněnými obvykle na vodorovném hřídeli. Lopatkový systém je samočinně natáčen ve směru větru.

Nikolaj Jegorovič Žukovskij (1847-1921) a jeho žák Sergej Alexejevič Čaplygin (1869-1942)  podrobně rozpracovaly teoretické základy létání strojů těžších než vzduch. Konstruktér prvního letadla Alexandr Fjodorovič Možajskij (1825-1890) s ním uskutečnil let v roce 1882 a první delší let motorovým letadlem realizoval Orwille Wright (1871-1948) spolu se svým bratrem Wilburem Wrightem 17. prosince 1903.

Blesk je viditelný elektrický výboj atmosférické elektřiny. Nejčastější je tzv. čárový blesk - jiskrový výboj s větvením o průměrné délce 2-3 km (max. 20 km). Rozdíl elektrických potenciálů na dráze blesku dosahuje až 108 V. Proud blesku činí řádově 104 amperů.

Největší výbuch sopky v historické době nastal v pondělí 27. srpna 1883, kdy takřka zmizel ze světa mezi Sumatrou a Jávou ostrov Krakatau. Síla výbuchu odpovídala 100-150 megatunám TNT, tlaková vlna obletěla celý svět a byla slyšet i na 4 600 km vzdáleném ostrově Rodriguez v Indickém oceánu, což je největší vzdálenost, na kterou kdy byl zvuk zaslechnut. Následné ničivé mořské vlny byly 40 metrů vysoké a ještě na pobřeží Srí Lanky dosahovaly 1m.

Výbuch atomové pumy je charakterizován mohutnou tlakovou vlnou s nesmírným žárem (milióny stupňů). Současně nastává krátkodobá pronikaavá radiace. První pokus s atomovou pumou byl učiněn 16. července 1945 v Novém Mexiku. První použití ve válce bylo 6. srpna 1945 proti Hirošimě a 9. srpna 1945 proti Nagasaki

Elektrický proud vzniká pohybem elektrických nábojů mezi dvěma místy vlivem spádu potenciálu. Podle směru pohybu nábojů rozlišujeme proud stejnosměrný a střídavý. Prvotním zdrojem energie může být energie tepelná, vodní, geotermální, větrná. Ta předává svoji energii turbínám vyrábějícím elektrický proud. V roce 1889 byla v pražské Žižkovské plynárně zahájena výstavba první veřejné elektrárny v Čechách.

Koala
Koala Phascolarctos cinereus

Fotosynteza (28419 bytes)
Fotosyntéza

Vetrna_elektrarna (33651 bytes)
Větrná elektrárna

Letadlo (18254 bytes)
Letadlo

Blesk (14486 bytes)
Blesk

Sopka (17565 bytes)
Vulkán

Atomova bomba (15903 bytes)
Výbuch atomové bomby

Stozar (9943 bytes)
Stožáry  elektrického vedení

Linka (1770 bytes)
Zpet - Back
Linka (1769 bytes)